Se zapsáním na Seznam UNESCO dostaly Karlovy Vary nový punc výjimečnosti a staly se o něco atraktivnějším místem. Možná je právě teď čas podívat se do jejich historie a pousmát se nad zvláštnostmi, které se zde udály. O jedné sto let staré kuriozitě z karlovarské historie vypráví následující článek, který nám poslal kamarád KultiVarů, Jan Král. 

V druhé polovině roku 1918 se na území města Karlovy Vary stalo nepřeberné množství událostí. Například návrat domorodců z Velké války (později označované jako první světová válka), hladové demonstrace, epidemie španělské chřipky, vznik Československa, či vznik provincie Deutschböhmen [1]  a její zánik díky obsazení československou armádou. A do této doby, kdy bylo město pod správou provincie Deutschböhmen, se datuje jistá kuriozita.

Republika Karlsbad. Ano, už jen název může evokovat jisté rozpaky. Co to vlastně má být? Je to vtip?  Možná. Nicméně je to taková ryze karlovarská zvláštnost a rarita tehdejší doby, která se pravděpodobně jinde nestala. A proto ji musím zmínit.

Dalo by se říci, že se v podstatě jednalo o jakýsi „hoax.” [2]  Dne 14. prosince 1918 přinesl vídeňský deník Neues Wiener Tagblatt [3] zprávu (kterou získal soukromým telegramem, ale od koho se již neví) o tom, že se městská rada Karlových Varů obrátila na amerického prezidenta Woodrowa Wilsona s výzvou, aby vzhledem k mezinárodnímu významu západočeských lázní schválil vytvoření samostatné západočeské republiky s hlavním městem v Karlových Varech. A tato republika měla přejít pod svrchovanou správu Spojených států.

Není překvapením, že se k této zprávě nikdo nepřihlásil. Dokonce i městská rada se odmítla jakkoliv k této zprávě vyjádřit. Jistě se tato zpráva zdála všem zdejším i zahraničním politikům přehnaná, utopistická a nesmyslná. Někteří ji dementovali s tím, že se jedná o nesmysl, jiní se k ní raději nevyjádřili vůbec a nechali ji „plavat“ v domnění, že zpráva zapadne.  Avšak zpráva o „republice Karlsbad“ kolovala dále. 

Vyšla v pařížském deníku Le Matin dne 24. prosince, anebo také v ústředním deníku rakouské sociální demokracie – vídeňském Arbeiterzeitung.

Téměř všechny říšskoněmecké deníky se v prosinci 1918 rozepsaly o této „republice“ a vídeňské noviny Der Morgen se dokonce vyjádřily, že tento nápad prý „není žádná hloupost.“ Poté už se však zpráva pomalu, ale jistě ztrácela z novin, až nakonec upadla v zapomnění.

Můžeme se pouze domnívat, kdo tuto zprávu vypustil do světa a za jakým cílem. Dotyčnému muselo být předem jisté, že je to nesmysl. Možná chtěl dotyčný jen tímto zvláštním způsobem upozornit na dění na Karlovarsku (i když tímto neobvyklým a silně protinárodnostním způsobem, vždyť šlo o Němce a ti přeci nechtěli být pod správou USA). S ohlédnutím na situaci v Evropě a v tom čase již probíhající jednání vítězných mocností s jasnou vidinou budoucího evropského uspořádání, lze jen konstatovat, že byly plány na karlovarskou republiku, ať už pocházely z jakéhokoliv zdroje, naprosto nemyslitelné a nesmyslné. Ale jak to bylo, to už se pravděpodobně nikdy nedozvíme. 

Zpráva již na historické dění neměla vliv. Provincie byla obsazena a území se opět spojilo s Československou republikou. A po podepsání Saint-Germainské mírové smlouvy v září 1919, která definitivně rozpustila zemskou vládu Deutschböhmen a zrušila všechny úřady pro otázky Němců v českých zemích, se již problematika provincie Deutschböhmen a českých Němců nadobro uzavřela. Tedy ne zcela, za dalších 20 let opět narostla do výše, ale to je již jiný příběh…

Stejně je ta historie úžasná, kdo by kdy řekl, že díky jedné zprávě bychom dnes zde v Karlových Varech mohli mít vlastní stát či býti Američany? No ne? ☺ 

Autor: Jan Král

[1] Provincie Deutschböhmen byl region v Čechách (který se chtěl připojit k nově vzniklému Německému Rakousku – Deutschösterreich) , který vznikl a trval krátce po první světové válce. Rozkládal se v severních a západních Čechách, jakož i v Orlických horách, v oblastech obývaných především Němci. V Karlových Varech jeho správa trvala 45 dnů.

[2] Nepravdivá zpráva, která neustále koluje médii, ale nikdo nezná zdroj, nebo také falešná zpráva či novinářská kachna, která se dále šíří.

[3] Zde u nás ve Varech vyšla zpráva v novinách – Karlsbader Badeblatt 59, 1918, č. 327 z 17. 12., s. 3.

Literatura:

AUGUSTIN, Milan. Karlovy Vary na přelomu let 1918 – 1919, in: Minulostí západočeského kraje XXIX, Praha 1994, s. 143 – 144.

JAKŠ, Alfréd. Karlovarsko na předělu dvou epoch 1917-1921, Plzeň 1962, s. 42 – 45.